V trávě | .... skřivánci hnízdí, potravu hledají a mladé vychovávají na zemi. Hnízdo pečlivě schovávají pod převisy staré trávy.

V posledních desetiletích nastal v celé Evropě, především západní, ale i u nás, velký pokles počtu skřivanů – až o polovinu. 

Ohrožují je především nové způsoby intenzivního zemědělství – ztráta pestré, mozaikovité krajiny s dostatkem potravy, nové osevní i sklizňové postupy a samozřejmě nebezpečné pesticidy. Skřivánky decimuje i intenzivní hnojení luk, které porost učiní tak hustý a vysoký, že v něm původně stepní ptáci nemohou hnízdit. V některých zemích jsou skřivani na tahu v obrovských počtech loveni. Ve Francii, Řecku, Itálii, Rumunsku, na Maltě a Kypru je lov skřivanů polních legální a tento barbarský zvyk je velmi těžké zastavit. Lov se netýká pouze skřivana, mnoho i ještě vzácnějších pěvců je v části Evropy chráněno a v další části bezohledně stříleno. Pak jsou drobní ptáčci konzumováni jako pochoutka.

Skřivan zpívá originálním způsobem. Jeho jasný, trylkující, lahodný a melodický hlas se ozývá přímo z nebe. Zpívá ve výšce, v letu nad loukami či poli. Vydrží nepřetržitě zpívat po dobu dvaceti minut, přičemž se třepotá ve vzduchu. Obvykle mu však stačí kratší interval. Pak rychle klesne k zemi, jako by byl výkonem zcela vyčerpaný (a nebylo by divu). Jenže za okamžik opět vzlétne vzhůru a pokračuje v koncertu pod nebesy.

Skřivani hnízdí v nížinách i na pláních nad horní hranicí lesa, třeba i na úpatí Sněžky.  

Navracejí se ze Středomoří v malých hejnkách, někteří se zastaví u nás, jiní pokračují ještě dále na sever. Ihned po příletu do svého letního domova začnou zpívat.